Prohlídka muzea

zastavení 7

Knížecí biskup

Kostelník a panovník

Jeho: Excelence knížecí biskup Leopold Ernst vonFirmian! Provolejte našemu zemskému pánu čest a slávu! Vivat!

Knížecí biskup: Ach, jsme potěšeni, že vás tu můžemepřivítat, drazí pocestní. Přijali jste mé pozvání a chtěli byste poznat máúzemí? Pokud si snad myslíte, že městys Waldkirchen je bavorský, pak se mýlíte.Nejprve niedernburský, později ale knížecímu biskupu pasovskému náležející;tedy i já, Leopold Ernst von Firmian, jsem od roku 1763 pánem této země. Kvůliniedernburskému klášteru tato oblast dodnes nazývána Abteiland – země v majetkuopatství. Už po celá staletí udělujeme městysu svobody a práva. Proto má svéhorychtáře, který hledí na dodržování práva místními občany. Také městskéopevnění nechal kdysi vystavět můj předchůdce. Zbohatli jsme na obchodu se solí.Posledních 60 let se ale lépe daří obchodu s plátnem.Rád setrvám na návstěvě vnejhezčím městysu svého biskupství. Někdy ale přece jen dojde i k nějaké téneshodě. Občané si přede mnou stěžují, že rychtář je příliš přísný. Také děkanLoraghi a jeho drahé církevní stavby vyvolaly nejednu zlou krev. Podívejte sena vrch Karoliberg, jakou nádheru tam za drahé peníze nechal postavit, a pokladnaje teď stále prázdná. Nebo naposledy to byl proces s kaplanem Pichlerem – mělúdajně vyslovit nactiutrhačné kázání vůči občanům. Můžete ovšem kaplana Pichlerapotkat přes kostelem, alespoň vám objasní, jak to bylo s jeho kázáním. Já seale nyní odeberu na farní dvůr a budu hledat trochu světského rozptýlení – jsouzde občas i dobré kuchařky. Tak žijte blaze!