Prohlídka muzea
Station 5
Votivní deska
Téměř nikdo už dnes nemá povědomí o tom, že Waldkirchenbyl kdysi poutním místem. Kdo jiný by vám mohl lépe přiblížit příběh naší PannyMarie Frischecké, než já – kaplan Hueber – autor knihy o zázracích náboženské poutido Frischecku. Co je to vlastně kniha o zázracích? Kniha o vzniku a zázračnýchčinech sochy Madony. Nejprve Vám ale budu krátce vyprávět ze své knížky: Devatenáctéhodne měsíce března léta Páně 1679 narozený manželský syn Joseph Märkl z Thyrnau neměldo svého dvacátého osmého roku věku žádné povolání. Od roku 1707 se učilzednickému řemeslu, cestoval po Evropě a oženil se roku 1719 se Sophií StephanaSchmida, měšťanského tesaře zdejšího a vdovu zanechavšího, a obdržel u vchodu uhorní brány na pravě straně dům. Nedaleko městyse, ve Frischecku, mu patřilalouka. Zde se rád zdržoval a brzy vznesl žádost o povolení ku stavbě kaple. Tutaké postavil a umístil do ní obraz Panny Marie Zellské z jedné waldkirchenskédílny. Stalo se tak ještě roku 1722. Brzy nato se Märkl na základě svýchpřímluv u své Panenky Marie vyléčil ze silných bolestí zad, které si přivodil, kdyžpo schodech těžký pytel s obilím nesl, upadl a tento ho zavalil.Brzy došlo kdalším zázračným událostem na základě přímluv u frischecké Madony – všichnipřišli za mnou a vyjevili mi události, které jsem si zaznamenal do své Knihyzázraků. Tak se zrodilo poutní místo a už brzy musela být kaple opravena azvětšena. V této době se obraz Panny Marie nacházel v našem farním kostele. Krátcepo dokončení se podařilo tehdejšímu děkanovi Loraghimu přeložit cíl poutěnatrvalo do našeho kostela. Zázračné činy ve Frischecku připomínají už jen tytovotivní desky – desky, které byly sponzorovány jako výraz poděkování a většibouvyobrazují zázrak.Podívejte se nyní přesně sem a poznáte možná i tento zázrak. Kaplesamotná, jak jsem se doslechl, byla v roce 1809 odsvěcena a prodána soukromýmvlastníkům.Po více než 100 letech byla z větší části zbourána, zbytky zdí bylyv roce 1958 sanovány. Teprve v roce 2020 bylyi tyto zbytky srovnány se zemí. I poutě brzy skončily, už kolem roku 1800 se onich přestalo mluvit – proč, to ví jen sám Pán Bůh.Nyní ale dost o historii. Nasochu panny Marie se můžete dojít někdy podívat. Kdo ví, jakých zázraků se o nímůžete dočkat. Dodnes stojí v našem hezkém farním kostele.