T = strážný, G = znalec historie

T: Hej ty tam – co se to tady děje smohutnými hradbami? Už 20 let tu sloužím jako strážný a nidy jsem neviděltakovou hrůzu, kde je ochoz?

G: Sice Vás neznám, ale jsem místníarchivář a rád Vám sdělím, jak k tomu došlo. Poté, co v roce 1700 knížecí biskup-

T: Po roce 1700? Nepíšeme snadrok 1698?

G: 1698? Ne, teď jsme ve 21. století!

T: Ve 21. století? Nevzpomenesi snad někdo na mě, strážného Ignatze Kriegera?

G: Ignatze Kriegera? Možná jsem to jméno už někdy zaslechl, alespoň si to myslím.

T: Zaslechl – si myslí? Co si to vůbec myslí! Nejsemžádný lecjaký obchodník, jsem tu strážným! Rozhoduji o tom, kdo může dovnitř akdo ven! A teď mi řekni, co se stalo s hradbami!

G: Tak tedy, po roce 1700 ztratily hradby svouobrannou funkci, bašty byly předělány na obytné věže, ochoz zmizel, schůdnoučást hradeb je dnes možno poznat už jen podle odstupňování zdí. Po nižšímstupni se se chodilo, vyšší zeď byla obranná.

T: Jaký to zločin! Staletí tu stály hradby a vy- vy jste je předělali?

G: Nejenže předělali, po několika požárech bylyznačné části zbourány, dokonce i dvě brány, zmizely i některé bašty.

T: Brány taky? Ale jak se potom rozhoduje, kdo můžedovnitř a kdo ven? Co se to jen stalo z toho velkého městyse? Jaký to úpadek!

G: Bohužel se dochovala necelá polovina hradeb. Z pohledu některých nebyly aninijak cenné a mnohým jen překážely. Je určitě smutné, co všechno ztratil Waldkirchenze své historické podoby.

T: Smutné? Ne, nemůžu to dále poslouchat! Tomnožství hodin, které jsem strávil nahoře na bráně nebo tady na ochozu! Koliklidské námahy to stálo a vy si všechno jen tak zbouráte?

G: Alespoň jsme dosáhli toho, že zbytky hradeb,které se dochovaly, jsou nyní památkově chráněny.

T: Ach, co to jen plácá!

G: V Muzeu Zlaté stezky byl ochoz jestě obnoven,k dispozici je také model města, který dokumentuje celé opevnění. Možná bystesi ho mohli prohlédnout!

T: Chtěli byste ještězjistit, co zbylo z mých hradeb? Co kdybyste se sem podívali?